Parzán → Cabaña de Puyamuego
POMALEJ DEN, ŠETŘENÍ SIL A ZÁVĚR POD PICO DE POSETS (3 375 m n. m.)
Spal jsem dlouho, protože jsem věděl, že po tý včerejší náloži moje tělo potřebuje odpočinek. Ráno dokupuju jídlo a dávám si načas. Nakonec vyrážím až v 10:30 a cítím, že dneska to na nějakej extra randál nebude. Celý dopoledne stoupám po nudný prašný cestě až na Collata Chistau (2 346 m n. m.) a nohy jdou do kopce docela ok. Jakmile ale klesám dolů, ozývá se levá achilovka a přeje si odpočinek. Moje pomyslná trojnožka, kterou tvoří mysl, zdraví a výbava sloužící k tomu, abych byl na trailu spokojenej, se začíná viklat. Zpomalím a říkám si, že dneska si vzhledem k včerejší etapě zasloužím jednodušší den, a tak už se vidim v refugiu Biadós. Cesta je ale čím dál hezčí a tak občas zastavuju, fotim krajinu, vodní toky a uvědomuju si, že už jsem vlasně skoro v polovině celýho trailu.
Čím víc klesám, tím víc jsem blíž a blíž tý krásce, která se jmenuje Pico de Posets a je druhou nejvyšší horou Pyrenejí. Naprosto impozantní a obrovská hora, která je u vrcholu tvořena působivou různobarevnou vrásnou strukturou. Když přijdu do Refugia de Biadós, tak zjišťuju, že se okolo nesmí stanovat. Seznámím se tam po dlouhé době s někým, kdo jde trail. Fajn holka z Francie, která se jmenuje Adeline, bydlí v Paříži a na rozdíl ode mě nejde GR 11, ale HRP. Ona taky hledá místo na spaní, tak se kouknem do mapy a jdeme hledat první shelter. Je obsazenej a uvnitř dost nechutnej, takže kousek od něj si stavíme svoje MSRka. Je tu neskutečnej klid, zas tu neni signál a my spíme přímo pod tou nádhernou horou, na kterou se nemůžu vynadívat. Zítra budu zase šetřit síly, protože mě pak čeká několik dní mimo civilizaci a spousta výškových metrů. Doufám, že to zdraví vydrží..
Dnešní trasa zde: GR 11 - den 14. 23 km • 5:39 hod https://mapy.cz/s/3xXEz
