• Kuboj

GR 11 - DEN DVACÁTÝ ŠESTÝ; 32,2 km (celkem 718,6 km)

Beget (a kousek) → Albanyà


VÁPENCOVÁ ZALESNĚNÁ KRAJINA, STROMY POROSTLÉ MECHEM A KRÁSNÁ SOUTĚSKA


Od rána až do večera to byl den strávený převážně v lesích s tím, že se šlo furt nahoru a dolu. Občas to byly hezký člověkem téměř neovlivněný lesy, kde stromy byly porostlý mechem, ale občas tam byly taky poházený odpadky a přehrazený koryta toků, kde voda akorát stála a neodtékala. Po dnešku učitě vím, že přicházím do Středomoří. V horkym vzduchu je cítit vůně borovic a je tu neskutečný sucho.

Po příchodu na první velký hřeben jsem zašel do kamenného Refugi de Talaixà. Byl jsem tam sám jen s rodinkou, která to refugi spravuje a občerstvil jsem se. S paní jsme řešili používání španělštiny a katalánštiny. Říkala, že ve škole se děti učí všechno v katalánštině a jednou týdně mají hodinu španělštiny. Kdyby se jí někdo zeptal odkud pochazí, tak řekne z Katalánska. Takže další hrdá Katalánka. 🙂 Ze hřebene jsem seběhnul dolů, kde řeka Riera de Sant Aniol vytváří ve vápencích hlubokou soutěstu a kaskády a tůně. Lidi se tam koupali, ale já se spíš soustředil na obdivování soutěsky s vodním tokem průzračné zeleno-tyrkysové barvy.

Odpoledne přišel brutální kopec lesem až na Coll de Principi (1 126 m n. m.), což byla moje poslední tisícovka na trailu. Extémní stoupaní vystřídala pro chodidla extrémně zničující asfaltka, která vedla 9 km do údolí městečka Albanyà. Jdu si takhle po silnici a už podruhý na trailu se mi stalo, že mi zastavilo auto, že mě vezme, aniž bych stopoval. Normálně bych si hned naskočil, ale tentokrát tu jsem od toho, abych chodil randály kilometrů. Sice mám v nohách 7 kilíček, ale to neznamená, že budu podvádět sám sebe. Nakonec dorazím k Albanyà a spím v kempu, jelikož je tu plošný zákaz kempování ze strachu před požáry..


Dnešní trasa zde: GR 11 - den 26. 32,2 km • 7:31 hod https://mapy.cz/s/nomojabega












Kuboj