• Kuboj

GR 11 - DEN DVACÁTÝ TŘETÍ; 42 km (celkem 626,2 km)

Refugi de Malniu → Planoles


DYNAMIKA UMOŽNĚNÁ NENÁROČNÝM TERÉNEM, ŽALUDEK STÉNÁ BLAHEM A GEAR TRPÍ


Dopolední fáze se nesla v duchu chůze na neutrál z pozvolného kopce až do 15 km vzdáleného a do oparu zahaleného města Puigcerdá. V Puigcerdá jsem si chtěl někde dát pořádnej oběd a nakoupit si jídlo do zásoby. Jelikož jsem tam byl v poledne, tak jsem s otázkou na obědový meníčko nikde nepochodil, protože všude vařej až od 13 hod. Tak se zajdu podívat do sportshopu, kde vidim kartuše od Pinguina. Říkám si „no to je divný, český značka zrovna tady?“ Pak se se mnou dal do řeči místní prodavač Xevi (čti Ševi), který byl nadšený, že jsem z Česka. Prý tu má ve vedlejší vesnici nějaký český bohatý kámoše, se kterejma furt jenom kalí a ukazoval fotky. Zeptal jsem se ho, jestli je tu možný si tu někde dát oběd před jednou. V tu ránu Xevi zavřel obchod, vedl mě do jedný restaurace opodál a řekl obsluze a kuchařům, který pravděpodobně dobře znal:

„Tenhle kluk je z Česka, jde GR 11, dejte mu prosím velký pivo a cokoli si vybere z obědovýho menu!“


Najednou jsem měl na stole pivo a kuchaři pro mě vařili před jednou místní speciality, který mi pomohl vybrat Xevi. První chod Trinxat, druhý chod Trincandó, pak čokoládovej dezert a kafe. Ve 14 hod jsem se sotva valil z restaurace absolutně nasycen a přede mnou 10 km stoupání na Coll Marcer (1 980 m n. m.). V záchvatu té gastroeuforie jsem si ale zapomněl nakoupit. V báglu byla už jen tabulka čokolády a jedny sušenky a do další vesnice to bylo 26 km. Řekl jsem si, že to bouchnu, protože jsem byl zaplaven kaloriemi a terén měl být jednoduchej. Po cestě přišla krátká bouřka, ale jinak to dost odsýpalo a moje tělo makalo jak dobře namazanej stroj. Nakonec jsem v 9 večer přišel do kempu, kde mi paní udělala chleba s jamonem curado a do tý doby jsem nic nepotřeboval jíst.

Dneska jsem si taky všiml, že během tý noci, jak jsem spal v tom kamenným domečku s Čechama, mně myš prokousala moje Ortovox tričko. ☹️ Včera mi nějaký zvíře ještě prokousalo díru do stanu. Zamrzelo mě to, protože tu výbavu dost prožívám a dávám do toho dost peněz. Pak jsem si ale vzpomněl na větu, kterou rád říká můj peněžně zaměřený kamarád Adam Tiéres. „Peníze byly, jsou a budou. My nebudem..“ I když mě tedy ta ujma na výbavě mrzí, tak za zážitky na tomhle trailu to stojí!


Dnešní trasa zde: GR 11 - den 23. 42 km • 8:44 hod https://mapy.cz/s/calugodovu

















Kuboj