Izaba → Zuriza
ODPOČINKOVEJ DEN, KOCHÁNÍ A NOVÉ ZKUŠENOSTI
Cílem dnešního dne bylo odpočinout si, nabít si někde powerbanku a jít Pájino tempo, abychom si pokecali. Z Izaby do Zurizy je možnost vybrat si ze dvou tras. První je nově reroutovaná, jednodušší a kratší, druhá je původní klasická, která je delší a náročnější, a vede až na vrchol Ezkaurre (2045 m n. m.). Vybrali jsme tu náročnější, protože počasí bylo fantastický. Z Izaby jsme vyrazili i s Joem a po cestě jsme si furt povídali. Pája je čerstvě dostudovaná doktorka žijící v Brně, která na první pohled není ultralight pouze výbavou, ale i tělesně a je to další stejně smýšlející člověk. Řešili jsme geografii, krasový tvary, ale zároveň i zdraví, chůzi, motivaci a filozofickou stránku trekování. Myslím, že jsme se navzájem celkem obohatili. 🙂
Nejúžasnější částí tohoto odpočinkovýho dne byla cesta po hřebeni pod samotnej vrchol Ezkaurre, což byla z hlediska přírodní krásy a kochání se horama asi zatím nejhezčí část. Všude kolem nás byly nádherný zelený louky a zároveň strmý vápencový masivy s lehce rozeznatelnými tvary vysokohorského krasu. Na samotný vrchol pak následovala docela horolezecká vložka, která byla zakončena společnou fotkou a pocitem uspokojení. Byla to první dvoutisícovka na trailu a pro Joa i první dvoutisícovka vůbec. Nahoře jsem se pak utrhnul ze řetězu a randáloval jsem do Zurizy do kempu.
V kempu, kterej jsem použil akorát na nakoupení piv a nabíjení powerbanky, jsem se seznámil s nejvíc ultralight člověkem, co jsem kdy poznal. Jmenuje se Dominik, je z Rakouska, jeho batoh váží 5,5 kg, chodí 45 km denně a má za sebou například PCT (Pacifickou hřebenovku). No a jak to tak bývá, debata se vždycky zvrhne směrem k výbavě. Takže ve finále jsem se v lecčem utvrdil, ale taky přiučil. Mám v sobě spoustu otevřených otázek, uvidíme jestli přijdou odpovědi. Co ale vím, že přijde, je vstup do oblasti Aragón a taky další randál, a to hned zítra!
Dnešní trasa zde: GR 11 - den šestý, 16,9 km • 6:00 hod https://mapy.cz/s/3xqfN
