Larrate Gaina → Elizondo (+ ještě kousek)
EXTRÉMNÍ VEDRO A PROBLÉMY S VODOU
Po včerejšku nohy obsolutně ok. Od rána byla oblačnost proklatě nízko a já byl na její horní hranici, takže se paprsky od Slunce krásně odrážely a vytvořily magickou scenérii. Asi hodinu před polednem nízká oblačnost prohrává souboj o svou existenci s výstupnými proudy vzduchu kvůli prohřívajícímu se povrchu. No a od tý doby bylo jenom vedro a extrémní vedro, ale výhledy stály za to. Hory začaly být konečně horama a cesta vedla neustále nahoru a dolu. Taky jsem konečně potkal trekaře, kteří jdou celý trail opačně a vypadali docela živě.
Odpoledne se vzduch se ani nehnul, bylo 30°C a já tímto šel vlastně až do večera. Co si budem, jít tímhle tříco denně neni uplně optimální. Nemyslete si ale, že chodit dlouhý traily znamená jen se kochat krásnou krajinou a užívat si přijímnou chůzi. Dost často je to i bolest a taky pocit absolutního propocení. Dost slušnej je pak mix potu, prachu a opalovacího krému, kterej pak po vás stejká jako slimák po stanu.
Voda.
Voda je v těchto horkých oblastech docela problém a když je někde v mapě značenej pramen a neni tam, tak je rázem problém ještě větší. Při stoupání k vrcholu Larrondo (853 m n. m.) v největším horku a těméř bez vody, jsem měl v hlavě krásně vychlazenou a orosenou plechovku Coly. Bohužel tehdy ještě nepřišla, ale po kilometru jsem našel svatý grál v podobě studánky. Obyčejná voda z pramene nikdy nechutnala tak moc jako tam, takže jsem za 10 min vykalil 2 litry vody. Od pramene už to bylo jen 7 km z kopce do Elizonda. V Elizondu už ta Cola konečně přišla a to společně s bagetou a jamonem curado. Místo na spaní jsem našel kousek za městem, cítím se extrémně free a zítra další randály!
GR 11 den 2. Aktivita 30,2 km • 6:31 hod https://mapy.cz/s/3xfSy
