„Pane učiteli, nevzal byste nás taky někdy na randál?“ zeptali se mě před dvěma lety po hodině geografický nadšenci Miky a Justy. Tehdy jsem jim řekl, že až je nebudu učit, tak někam určitě vyrazíme. Čas letí šíleně rychle, já už jsem v učitelskym důchodu, a tak jsme o víkendu mohli vyrazit. Naplánoval jsem trasu vedoucí ze Zvíkovce podél Berounky a Střely pohodovym terénem Plaské a Rakovnické pahorkatiny až do Žihle.
Za ty dva dny chůze jsme stihli poctivej referenční randálek zahnující: spaní venku, 68 km chůze, navštěvu Knížecího pivovaru Plasy, večerní čelovkovej hike, nedělní mši v Křečově (moji první v životě), trailovou euforii, Mikyho denní rekord (38 km) a pořádnej kotel srandy. Budu vzpomínat na nastřelenej hike kolem Střely v pořádnym tempíčku, na to kázání v kostele, na tu stezku jak malovanou zaříznutou do svahu, na ty mega solidní hlášky, na Justýnino nadšeně vyřčený „Skvělý, skvělý, prostě skvělý…“, na Mikyho hořčičnej batoh a na ten do očí bijící svítivě zelenej mech porůstající žulový balvany.
K: „Ty vado, vy jste fakt libový jak to valíte.“
M: „No tak jsme přeci tvoji žácí.“
Byla to fakt sranda, a i když je mezi námi skoro 10 let rozdíl, natlemili jsme se do zásoby. Cesta je život, tak zas někdy.
Ať žijou všichni nadšenci geografie 🌍
Kuboj
Trasa zde:
Pátek večer
Sobota
Neděle
Comments