• Kuboj

VIA DINARICA TRAIL - SHRNUTÍ

Jsem na konci svý další velký cesty. Splnil se mi další velkej sen. Dle informací od Alexandra z projektu Via Dinarica jsem udělal něco, co tu nikdo přede mnou údajně ještě neudělal. Přicházím k Ohridskýmu jezeru a cítím se opravdu zvláštně. Nevim, jestli slavit nebo neopak břečet. Není tu cílová páska, nikdo mě tu nečeká se zlatou trekovou hůlkou, otevřenou náručí, famfárama nebo čerstvě natočenym škopkem. Tohle totiž nebyl závod. Těžko můžu v jednom příspěvku popsat, jaký to vlastně celý bylo. Začnu nejprve číslama a faktama. Zlomil jsem snad všechny svoje dosavadní hikerský rekordy, který jsem do tý doby měl. Ušel jsem tisíc mil (přesně 1619,8 km) přes Balkán. Po trailu Via Dinarica White Trail s následným prodloužením jsem přešel 7 zemí - Slovinsko 🇸🇮, Chorvatsko 🇭🇷, Bosnu a Hercegovinu 🇧🇦, Černou Horu 🇲🇪, Albánii 🇦🇱, Kosovo 🇽🇰 a Severní Makedonii 🇲🇰. Celkem jsem byl na cestě 49 dní z toho 45 dní jsem chodil, 4 dny jsem měl volno, průměrně jsem každý den ušel 36 km. Prošlápnul jsem dvoje boty. Celkový převýšení, který jsem absolvoval činí ⬆️ 70538 m a ⬇️ 70207 m.


Tohle jsou všechno ale jen čísla, který vlastně neznamenej nic. Důležitější je to, že nikdy nezapomenu na prodírání se zarostlym trailem v chorvatský divočině, na moje první setkání s medvědem, na průzračně tyrkysový vyvěračky, na randálování přes Velebit s výhledem na moře, na ty vysoký a ostrý hory, který jsem vylezl, na ty výhledy v krasovejch krajinách, na ty milý lidi, který jsem potkal a který mi nalili rakiju, pivo nebo mě nechali dokonce u nich přespat. Nezapomenu taky na tu úzkost, kterou jsem cítil v Kosovu, na to, jak jsem se x krát ztratil, na to, jak jsem málem šlápnul na zmiji, na to horko a neuvěřitou žizeň, kterou jsem x krát na trailu měl, nebo na to, jak jsem si s nožem a slivovicí odřezával kus zhnisanýho palce. Je toho tolik! Via Dinarica je tak různorodá. To prostě není "jenom" trail.


Možná to teď celý vypadá jako úplná fraška. Možná si řikáte: „Proč on tohle vlastně dělá?“ Jednoduchou odpověď neumim. Vím ale to, že tenhle typ aktivity prostě miluju. Každý ráno, když se s východem Slunce probouzim, chci jít prostě dál. Chci to valit horskou krajinou, chci vidět nový místa, chci poznat nový lidi, chci ochutnat nový jídlo. Zbožňuju chůzi, přírodu, cestování, ultra-light výbavu, pivko, pořádný randálování a jsem závislej na dobrodružství. Thru-hiking je zkrátka moje vášeň a teď jsem sám pro sebe dokázal něco neuvěřitelnýho.


Na závěr si vypůjčím slova od jednoho člověka, který je jeden z nejlepších na světě v tom, co dělá. Je to mimochodem rodák z jedné ze zemí, kterou jsem procházel. Vyrůstal za války v chudobě a dotáhl to uplně nejvýš, jak mohl. Tohle řekl, když v roce 2018 přebíral Zlatý míč:


„We all can became the best with hard work, dedication and believe. All dreams can come true.“ Luka Modrić


Od teď už to bude jen nostalgie. Děkuju všem, kteří jste mě sledovali a drželi mi palce. Hlavně mojí rodině a taky Kateřina Králová. 😊 Doufám, že se uvidíme na přednáškách. Premiéra bude v pátek 9. října od 19:00 ve Velkém sále Městské knihovny v Praze na Mariánském náměstí. Další termíny zveřejním později. Rád vás tam uvidim. 😊 To je všechno.


Randálům zdar! Kuboj



9 zobrazení