• Kuboj

ZIMNÍ HIKE RALSKOU PAHORKATINOU

3,5 měsíce jsem více méně tvrdnul ve městě a nešel nic vícedenního. Poslední dobou to už začínalo být kritický, a tak zbývala jen poslední možnost, jak se z toho dostat. Sáhnul jsem po zaručenym léku, kterým je pořádnej víkendovej hike. Teploty okolo nuly nasvědčovaly tomu, že bychom i se třísezónním vybavením nemuseli venku zmrznout. S Miguelitem jsme nadhodili cca 70 km dlouhou trasu Doksy - Liberec a vyrazili za zimním dobrodružstvím.


Do Doks, městečka letních mecheche, přijíždí jednoho pozdního lednového večera dva nazbrojení hikeři. Místňáci v hospodě si myslí, že jsme fakt asi spadli z višně, když jim říkáme, že spíme venku a jdeme pěšky do Liberce. Po večeři a pár škopácích, vypitých vzhledem k nevalné kvalitě s velkým sebezapřením, ještě něco ujdeme a tasíme spací gear u Mácháče na vrcholu Šroubený.


Od sobotního mrazivýho rána, kdy přišel můj první pád na bahně, jsme za to vzali a drželi tempo. Valili jsme bukovými lesy s pískovcovými skalami v severní částí CHKO Kokořínsko - Máchův kraj. Asi nejhezčí částí sobotního dopoledne byla Hradčanská vyhlídka. Ta nám rozkryla nejen údolí s meandrující Ploučnicí, ale i pohled na izolované Ralsko a Lužické hory. Rychlý oběd jsme střihli u veselého pizzaře v Mimoni a pak už hurá na Ralsko (696 m n. m.), nejvyšší horu České tabule. Už z dálky působilo mohutně, velkolepě a nedobytně.


Na vrcholu jsme před západem Slunce, a to teda byla pecka! Všecko se zalilo do oranžova a my během toho klesali dolů. V tý největší hikerský vášni, kdy jsem si myslel, že lítám, přišel druhej pád. Tentokrát z kopce dolů na ledu. Auvajs, ještě teď mě bolí loket. Večeříme v uranovym městě Stráž pod Ralskem v restauraci Uran. Ke spánku jsme ulehli ve Stráži za kaplí. Po chvilce na nás někdo z místních zavolal policajty. Po jednoduchém vysvětlení, co tu děláme a jaký máme spací set, nás nechali spát. Teploměr nad ránem ukazoval -6 °C, noc jsme přečkali na pohůdku.


V neděli jsme se po ránu pořádně nadlábli v místním Penny a odpálili to směr Kozí hřbet a Děvín. Moje rozlámaný tělo se během pár kilometrů dalo do cajku, sluníčko svítilo a my jsme se kochali na krásných úzkých kozích hřbetech. V paměti mi uvíznul i krásnej hike kolem Ploučnice u Chrastenskýho vodopádu. U Osečný jsme se posilnili pitivem a guláškem, čekalo nás 650 vejškáčů na Ještěd. Nebe se zatáhlo, sněhu přibylo a na vrcholu šíleně foukalo. Potom padla tma a my do Horního Hanychova za mrznoucího deště dováděli dva ztracený turisty v džínečkách. Výživnej víkend skončil po 67 km večeří a pivkem v nepálský restauraci v centru Liberce ve společnosti Viktorky.


Chůze v zimě je fakt pecka. Je to jiný, musíte víc dbát na správnou termoregulaci, ale stojí to za to! Miguel je totálně nezničitelnej horobraník s takovým zájmem o chůzi a kopce, že chodí každý víkend a často i ve všední dny po práci. Během tohoto víkendu si jen tak odbíhal na vrcholy při cestě a užíval si, stejně jako já, každý chvíle venku. A tak to má být!

Randálům zdar!

Kuboj

#kubojovycesty #ralskapahorkatina #ralsko #hiking


Trasa zde:

Pátek večer

https://connect.garmin.com/modern/activity/8118244066

Sobota

https://connect.garmin.com/modern/activity/8124147515

Neděle

https://connect.garmin.com/modern/activity/8129474915















72 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše