Poslední letní cestovatelská událost mě a dalších 8 účastníků Fyzickogegrafické exkurze zavedla do vysokohorského krasu Černé Hory a severní Albánie. Garantování, velení a plánování se ujal doc. Kliment, který vymyslel poznávací trek v pohoří Durmitor a Prokletije. Pro mne to sice byla již čtvrtá návštěva Černé Hory, ovšem to mi vůbec nevadilo, jelikož ta země je tak krásná a pestá, že je stále co nového objevovat.
Vyrazili jsme vlakem z Prahy a po nekonečné 28 hodin dlouhé cestě, jsme nakonec dorazili do Mojkovace a následně do Žabljaku. Druhý den nás čekal nástup do hor a pětidenní chůze Durmitorem. Těměř čtyři dny nám ovšem počasí nepřálo a zhatilo i pokus o krásný výstup na nejvyšší horu Durmitoru - Bobotov kuk (2523 m n. m.). Poslední a předposlední den bylo ale počasí pěkné a výhledy stály za to. Po návratu z okružního treku zpět do žabljaku na nás čekala majitelka kempu s otevřenou náručí i láhví slivovice. Večer hromada steaků a pivek a rázem jsme byli připraveni na další trek v pohoří Prokletije. V Prokletije nám počasí přálo jak jen to šlo. Nejprve jsme se kochali famózně krásnou a studenou vyvěračkou Oko Skakavica. Následný výstup k jezerům Buni i jezerces na albánské straně pohoří se vyvedl. V noci byly i vidět krásně hvězdy. Zakončením treku v Prokletije byl úspěšný výstup (výlez) na nejvyšší horu celého Dinárského pohoří - Maja e Jezerces (2694 m n. m.) a návrat zpět do civilizace. Poslední den jsme se s Haničkou oddělili, abychom stihli vlak směr Bratislava.
Ačkoli chůze v deseti lidech byla značně nedynamická i tak jsme kus cesty přes hory ušli.
Celkem dnů chůze: 9 Celková nachozená vzdálenost: 74,7 km Celkové převýšení: 14,9 km Nejvyšší bod na trase: 2694 m n. m. Nejnižší bod na trase: 914 m n. m.
