Vystoupili jsme v Irkutsku a první poznatek z nového města nás čekal už na nádraží, volanty v autech mají napravo, a přitom se jezdí taky napravo (zřejmě je méně nákladnější vozit auta z Japonska, jelikož je to blíž než z Evropy) a do autobusu se nastupuje taky napravo, pokračujeme busem kterej nás převáží přes řeku Angaru a vystupujema na druhém konci města, stálo nás to celkem 15 rublů (5,7 kč), máme totálně přehozenej denní rytmus a nezvykli jsme si na časovej posun, takže klasicky nemůžem a ani nechceme jít spát.
Další den, tedy dnes vyrážíme do Listvyanky, dobře tedy, spíme sotva 3 hodiny a ráno totáně rozmrdaný jdeme na autobus, který má jet v 6:30 směr Listvyanka, kde jsme měli v plánu strávit celý den, po příchodu na zastávku a marném čekání na bus zjišťujeme, že v Rusku se opravdu nemůžeme na nic spolehnout, tak se rozhodnem vydat se na centrální autobusák, na který ani nedorazíme, nakonec nasednem do maršrutky, jízda maršrutkou, neskutečnej zážitek, potvrzení stereotypů, rozsekaná silnice a řidič jede tak 120 kmh s minibusem, tlumiče na doraz každou minutu, po příjezdu do Listvyanky konečně vidíme to
naprosto unikátní a fenomenální tektonický jezero na vlastní oči,
napijeme se z jezera a jdem se projít podél pobřeží, za vesnicí se jdeme vykoupat, voda má 11 stupňů celsia, ale je skvěle osvěžující, pak si u jedný bábušky před barákem kupujeme čerstvě ulovenou bajkalskou rybu, která byla moje nejlepší, jakou jsem kdy měl, dále si dáváme dalších 20 minirybiček na špejli, rizoto a vyrážíme směr Bajkalské limnologický muzeum, muzeum je naprosto úžasný, krásně udělaný, živí roztomilí tuleni a nádherný fotky Bajkalu, poté vyrážíme směr kameňa Čerského, náš první rozehřívací výstup, kde máme první krásný výhled a jsme tu! 😊
Dodatek od Jiříka Balíka Mikeše:
Všichni, co tu s náma nejsou, tak jsou blbý, že tu nejsou.
Dodatek ode mě:
Cesta je život, kamaráde!
