top of page
  • Obrázek autoraKuboj

VDT den 10. + 11. (31 km + 41,6 km; celkem: 369,5 km)

sedlo Vratnik → Rossijeva koliba → Baške Oštarije


ZPÁTKY VE HŘE, SEVERNÍ A STŘEDNÍ VELEBIT


V pátek ráno jsme dostopovali do sedla Vratnik a napojili se opět na trail. Když už jsme byli zase na trailu, nějak jsem z toho ani neměl radost a chytla mě nálada plná pochybností i když jsem se do toho Velebitu strašně těšil. Naštěstí to po pár hodinách odeznělo, a to i přesto, že nás na začátku NP Severní Velebit chytnul pořádnej slejvák. Totální mlha, nebylo vidět vůbec nic a my za brutáního slejváku docházeli do chaty Zavižan, kde měli skvělou rakiju. Rakija následně rozehnala nejen mou chmurnou náladu, ale určitě i mohla za zlepšení počasí a první krásné výhledy na moře a přiléhající ostrovy. Jak přestalo pršet, vyrazili jsme národním parkem až do přístřešku Rossijevo skloniště. Tento přístřešek měl dva stálé obyvatele, dva plchy. Jejich životním posláním bylo, jak jsem nejen já pochopil, nenechat vyspat žádného hikera, který zavítá na nocleh. Prostě vopruz a noc nekvalitního spánku. Co ale bylo dobrý, tak to bylo to, že do tohohle přístřešku přišli kluk a holka z Prahy, z Karláku.


Svět je malej. 🙂

V sobotu ráno šíleně pršelo a tak jsme vyráželi až v 9 s tím, že to chceme bouchnout až do 41 km vzdáleného Baške Oštarije a oslavit tímto randálkem můj sváteční den. Celý den se šlo po Premužićově stezce s krásným výhledem na moře a ostrovy Rab a Pag po upravenym trailu. Byla to naprostá paráda! Přesně pro tohle jsem se na Dinaricu těšil a najednou to tu bylo. Byly to unikátní chvíle, kdy člověk může randálovat po trailu dokonale zaříznutým do kopce a zároveň se 40 km kochat výhledem. Dnešek byl celkově jeden z nejlepších hikerských dní, který jsem zažil a tak sedíme v restauraci v Baške Oštarije po pořádným randálu a slavíme.

Zítra si jdeme pro další výhledy, Jižní Velebite! Kuboj 🙂













94 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page