• Kuboj

VDT den 36. + 37. (32,9 km + 40,8 km; celkem: 1211,5 km)

Ckara → Katun Dolovi → Planinarska koliba Carine


OPRAVDOVÁ ČERNOHORSKÁ KRÁSA, MILÍ LIDÉ A POHOŘÍ BJELASICA A KOMOVI


Po rekodním randálu jsem byl paradoxně docela v cajku. Když jsem ráno zklesal do Mojkovace, vpálil jsem do sebe omeletu, kafe, fresh džus, pizzu a pivo. Potom už mi vlastně vůbec nepřišlo, že bych nějakej randál den před tím udělal. 😅 Z Mojkovace cesta vedla do kopců směrem na pohoří Bjelasica, kde se nachází další z čerhohorských národních parků - Biogradska gora. Počasí mi přálo, nohy poslouchaly, ani jsem se nenadál a už jsem byl na hřebeni. Kolem se krásně vyvíjela kupovitá oblačnost a mě hrála v hlavě písnička Heaven Is A Place On Earth. 😄 V týhle euforii jsem narazil na skupinku postarších místňáků, kteří jen seděli u salaše a kalili rakiju. A jak to asi tak na Balkáně chodí už víme. Problém je v tom, že jakmile dopijete, tak vám okamžitě nalejou další a další. Po pár štamplích jsem je už musel opustit, jinak bych na další hřeben asi nedošel. Příjemný chvilky v opojení překazila jako obvykle pravidelně odpoledne přicházející konvektivní bouře. Ve 2000 m n. m. mít takou bouřku neni nic moc, takže jsem asi hodinku seděl schoulenej pod stromem a čekal, až ty kroupy přestanou. Na hřebeni jsem se odpojil od trailu a zašel jsem si dva kiláčky do Katunu Dolovi, kde jsem už dvakrát projížděl autem a strašně se mi tam líbilo. Malebný údolíčko, kde mají takový roztomilý chatičky k přespání. Jedna z nich byla tu noc moje. Rodinka, která chatky vlastní, mě pak pozvala k sobě domů a společně jsme koukali na nějakou tureckou telenovelu.. 😂

Čtvrteční den zahajuju hřebenovkou v NP Biogradska gora. Je to krásná panoramatická hřebenovka, která má asi 30 km. Už jsem ji 2x jel autem, takže přesně vím, co čekat. A tak se celý den kochám, nezastavuju a jdu směrem na sedlo Trešnjevik, kde začíná nádherný masiv Komovi. Odpoledne se pak přede mnou zjevily ty dva krásný kopce, Božićki Kom (2461 m n. m.) a Kom Kučki (2487 m n. m.) a já si to tak užíval až jsem zapomněl odbočit. Nabližuju se na správnou cestu offroadkem po příkrym svahu. Byl jsem vytrestán několika pády a zbytečně ztracenými výškovými metry. Občas to tak je, oklepu se a jdu dál. Při západu Slunce pak procházím morénami až k sedlu pod Kom Kučki. Odtud už je vidět pohoří Prokletije, kde jsou ty nejvyšší vrcholy celých Dinarid. Zbývá mi jen klesnout k planinarske kolibě Carine, kde chci spát. Tam je útulno, někdo tu dokonce nechal pro další hikery plynovou kartuši a flašku Jacka Danielse. Večer si už jen topím v kamnech a zapisuju svůj příběh do návštěvní knihy.

Mám to tady fakt rád. 😊 Kuboj

Trasa den 36. zde: https://connect.garmin.com/modern/activity/5424637768 Trasa den 37. zde: https://connect.garmin.com/modern/activity/5426362791












0 zobrazení