BAVARIAN BORDER HIGH ROUTE (2)
Oberstdorf → Pfronten
🗓️ 5. 16,14 km, ↑ 1139 m, ↓ 103 m
🗓️ 6. 18,77 km, ↑ 1519 m, ↓ 1528 m
🗓️ 7. 18,53 km, ↑ 1085 m, ↓ 1511 m
🗓️ 8. 13,47 km, ↑ 1081 m, ↓ 1265 m
🗓️ 9. 18,55 km, ↑ 207 m, ↓ m
🗓️ 10. 0 km, ↑ 0 m, ↓ 0 m
Celkem nachozeno 188,37 km, nastoupáno 9 686 m
NA STEJNÝ VLNĚ
Jsou etapy, po kterých si člověk pamatuje jednotlivé vrcholy. A pak jsou takové, ze kterých si neodnáší jednotlivé vrcholy, ale hlavně pocit. Přesně taková je tahle část BBHR vedoucí přes Allgäuské vysoké Alpy z Oberstdorfu do Pfrontenu.
Čtyři dny bez civilizace, žádná vesnice, žádný obchod, jen pár horských chat rozesetých po hraničním hřebeni. Neustálý pískot roztomilých marmoťáků dokreslující atmosféru vysokohorské vápencové krajiny s dlouhými bílými osypy, závrty, škrapy a ledovcovými jezery. Prudký výstupy do rozeklaných sedel střídají ještě prudší sestupy suťovisky. Kilometry tady neznamenají skoro nic. Mnohem víc vypovídají výškový metry a to, jak moc večer bolí nohy.
Na tuhle část se ke mně připojuje parťák Vašek, legenda české podcastové scény, který mimo jiné stojí za projekty Porovnávač Zájezdů.cz a Dovolená v Alpách.com. Tohohle věčně usměvavýho chlapíka s nakažlivým smyslem pro humor a hlavou plnou zkušeností, historek i životních mouder jsem poznal loni na podzim, když si nás s Fikim pozval do svého Podcastu o cestování. Už po prvních minutách bylo jasný, že jsme stejná krevní skupina. Oba milujeme hory, cestování, dobrý pivo a dlouhý debaty, ze kterých si člověk vždycky něco odnese. Když se mě pak zeptal, jestli by se ke mně na pár dní nemohl přidat na BBHR, ani na chvíli jsem neváhal.
Vašek měl jednu jedinou podmínku. Hlavně žádný zajištěný cesty, žebříky ani ferraty. Což je trochu úsměvný přání na trase, která se je snaží vyhledávat. Nezbývalo tedy než doufat, že se mi podaří vybrat takové úseky, kde Vaškovi tep nevystřelí až někam do troposféry a nějak to spolu zvládneme.
A kupodivu to oba přežíváme. Po několika dnech na cestě, kdy sdílíme žízeň, hlad, únavu a všecko ostatní, co dálkovej trail obnáší, se i přes naše rozdíly v pojetí času v přírodě, smějeme čím dál víc. Já ho učím o vybavení a režimu na trailu, on mě učí němčinu i to, jak fungovat na horských chatách. Právě těm jsem se snažil celou dobu, co chodím treky, vyhýbat. Tady to ale jinak nejde a tak se musím naučit zkousnout i věci jako jsou večerka, chrápání, igelitový pytle na věci jako prevence štěnic a pohorkový smrad na pohřebišti achilovek.
Korunou celé téhle sekce je moje první ferrata na trailu - Edelrid klettersteig (B) při hřebenovce Iselergrat. Nádhernej traverz v severním svahu na vápenci, kde konečně využívám těch 861 gramů ferratový výbavy, co si celou dobu nesu v batohu. Popolézám nahoru, slezám i traverzuju a najednou zjišťuju, že hory umí nabídnout další a úplně jiný rozměr pohybu.
Hned pod hřebenem narážíme na jedno malý hospodářství, kde sedí mladej německej vousáč a pokuřuje si. Fabian se tu stará o zvířata, celkový chod farmy i o to, aby doplňoval lahváče do kádě se studenou vodou pro lidi jako jsme my. Pohodář a moc milej týpek, kterej nás i nechává bivakovat u sebe na pozemku. Úžasný. Právě tahle obyčejná pohostinnost dělá z dlouhých treků něco víc než jen přesun z bodu A do bodu Z.
Mám první zero day. Ležím v posteli hotelového pokoje v Pfrontenu a během psaní těchto řádků už Vašek sedí v autě směrem domů. Od zítřka zase pokračuju sám. Batoh mám pořád stejně těžkej, ale hlavu o pár společných zážitků plnější. Díky, kámo.
Randálům zdar!
Kuboj Marmoťák
PS: „Nedat si pivo taky neni řešení.“
Vašek Kirchner
Mé cesty podporují:
Tidy gear
Komentáře