PRACHOVÁ BOUŘE A ZAČÁTEK TRAILU
Po příletu jsme přespávali pod širákem na jednom skalnatym kopci kousek od Los Cristianos. Kolem jedné ráno nás probudil neskutečnej vítr, kterej mě skoro převracel z karimatky. Zesílilo severovýchodní proudění vzduchu ze Sahary, které přinoslo kromě extrémní větru hlavně spoustu prachu. Museli jsme se tedy improvizovaně přesunout kousek k pláži a najít místo tam. V ten moment vzduchem lítalo kromě všudypřítomnýho prachu všechno co bylo lehčí než člověk. Noc jsme doslovo přečkali za pár vyskládanými kameny u pláže.
Ráno brutální. Spocenej ve spacáku, kterej byl plnej prachu a písku jsem se uplně rozlámenej probudil do prašnýho dne. Oči zapený prachem, uši, nos, prostě všechno plný prachu. Nějak jsme se zmátořili a vyrazili na bus směr Arona (výchozí místo trailu GR 131).Z Arony, která je v cca v 620 m n. m. jsme vyráželi kolem půl 12 a hned jsme začali stoupat. Kolem jedné luxusní obídek trekařů v podání Dana a jeho umu expedičně avšak velice kvalitně vařit. Kuskus s tuňákem a rajčaty na cibulce, česneku a mrkvi a to vše zalité slušnou dávkou olivového oleje. Prostě mňamka. Po obědě boj s větrem, kterej se neustále točil. Podle Windy v nárazech kolem 100 km/h. Jednou nám poháhal stoupat, jednou nás málem zfouknul z cesty rovnou do kaktusů. Odpoledne jsme stoupali krásnou cestou kolem ohořelých borovic obnovujícím se lesem. Výhledy žádný, všude samej prach, ale cesta fantastická. Nakonec jsme zatarpovali u zříceniny Horno de Brea doufajíc, že zítra budeme moci otevřít oči.
Aktivita a trasa zde: https://connect.garmin.com/modern/activity/4583673346
