GR 131 - den 2.; 20,22 km (celkem 35,85 km)

Horno de Brea → Parador

VULKANICKEJ RELIÉF KAM SE PODÍVÁŠ A VSTUP DO KALDERY

Ráno už bylo krásně, po bouři ani stopa a celkově dnešek byla jedna velká paráda! Sklouzli jsme do Vilaflor de Chasna, kde jsme si užili dvojitou snídani ve dvou podnicích. Kafíčko, dortíček, bageta a k tomu čerstvě odšťavněný pomerančový džus. Pak už následovala jen cesta dokopce, do kopce a zase do kopce. Po čestvým džusu jsme si střihli čerstvý vulkanický reliéf, který nás obkopoval uplně všude. A když říkám čerstvý reliéf, tak tím myslím stovky, max tisíce až desetitisíce let stáří, což se projevuje například velice zajímavavou ostrostí tvarů. Jakožto středoevropan zhýčkaný ideálním klimatem a zvyklý na starý ohlazený tvary, jsem byl za poslední dny touto přírodní dynamikou naprosto okouzlen.

Oběd jsme dávali s výhledem na Paisaje Lunar, což jsou pro oko velmi petré erodované zbytky sopečných komínů. Jinými slovy skalní věže ze sopečnýho materiálu. V krajině se dneska celkově střídala černá a bílá barva a nejhezčí byla asi kombinace černýho sopečnýho popela se zelenou vegetací, která zdánlivě vyrůstala přímo z něj. Dan pak lezl na obrovskou borovici a já se mezi tím prohraboval ve vulkanickym prachu a fotil.

Celý den jsme vlastně stoupali na jedno jediné místo - hranu kaldery Las Cañadas, což je zjednodušeně řečeno kuželovitý prstenec chránící jednu krásku uprostřed. Tou kráskou je vulkán Pico del Teide (3718 m n. m.), nejvyšší hora Španělska, kterou jsme naporvé viděli ještě v oblačnosti. Kalderou jsme pak prolítli k luxusnímu hotelu v Parador, což byl fakt nechutně buržoustskej zážitek v podobě zajímavýho kontrastu dvou zaprášených trekařů a vyvoněných boháčů. Ale alespoň jsme měli pivko. Přespáme ve skalách, v noci očekáváme solidní kosu. Zítra (v úterý) dobyjeme Pico del Teide!

Aktivita a trasa dne: https://connect.garmin.com/modern/activity/4588556626

Kuboj