Refugio Montaña Blanca → La Caldera
OD VÝCHODU AŽ K ZÁPADU SLUNCE
Do otvoru pro vchod do kamenného přístřešku Slunce uvrhlo svoje paprsky a já prostě musel kolem sedmý ráno ven. Užasnej východ Slunce předurčil další famózní den na trailu. Prvních 6 km jsme pádili opět vyprahlou barevnou vulkanickou krajinou úplně bez vegetace směr El Portillo. Celou dobu na nás dohlíželo Teide a my se těšili na pořádnej obídek se špetkou civilizace. V El Portillo začaly hody. Nejprve druhá snídaně, pak oběd. Meníčko za 12 éček zahrnovalo kanárskou polévku, zajímavě kořeněné kuře s bramborem, pak zmrzlina a banán. K tomu všemu v ceně červený víno a voda. Vegetili jsme, kolem nás lítaly pěnkavy kanárské a celkem jsme tímhle gastro odpočinkem strávili 4 hodiny.
Dál se furt jenom klesalo a klesalo. Během pár hodin jsme prošli tři výšková vegetační pásma a z vyprahlé měsíční pustiny se rázem stala vlhká a biodiverzitou plná zalesněná krajina. Všude to neskutečně vonělo a tak jsme mohli vnímat místní přírodní pestrost i jinak. V několika pocitově vlhčích údolích už to zavánělo vodními toky, ale nakonec stále nic. Pokud máte rádi vodní toky, tak na Tenerife moc nepochodíte. Je jich tu asi jako aktuálně nakažených Čechů coronavirem.
K večeru jsme zklesali až k Chasně, kde jsme se kochali oblačností, která zahalila svět pod námi. Tam jsme i nakoupili další jídlo a při západu Slunce pokračovali dál. S čelovkama jsme drtili poslední kilometry až do La Caldery. Tento den jsme zklesali brutálních 1868 m. Je jasný, že kolena a achilovky neprožívaly zrovna dnes příjemně pozitivní chvilky.
Trasa a aktivita zde: https://connect.garmin.com/modern/activity/4595847209
