GR 131: PĚŠKY PŘES KANÁRSKÉ OSTROVY (3)
- Kuboj
- 24. 5.
- Minut čtení: 2
📍El Burrero → Puerto de las Nieves
🗓️13.🚶🏻♂️5,19 km, ↑ 170 m, ↓ 28 m
🗓️14.🚶🏻♂️25,17 km, ↑ 1889 m, ↓ 389 m
🗓️15.🚶🏻♂️15,22 km, ↑ 533 m, ↓ 924 m
🗓️16.🚶🏻♂️20,05 km, ↑ 423 m, ↓ 1673 m
Celkem nachozeno 331,82 km, nastoupáno 10 423 m
GRAN CANARIA: KVETOUCÍ ZAHRADA ATLANTIKU
Vždycky jsem chtěl jít nějaký několika ostrovní thru-hike, abych mohl co nejvíc vnímat tu neuvěřitelnou proměnlivost. Už teď mohu říci, že tímhle trailem se to vyplnilo. Po černém Lanzarote a žlutočervené Fuerteventuře jsme tady – na kulaté a zelené Gran Canarii. Ostrově, který je z hlediska hustoty zalidnění ten nejvíce zalidněný, ale stačí vyhořet pár čent od pobřeží a lidi zmizí.
Gran Canaria na jaře není zdaleka jen suchá rozpálená skála, je to rozkvetlá zahrada. My máme letos obzvlášť štěstí, srážkově výrazně nadprůměrná první polovina roku krásně nasytila krajinu. Tisíce fialových, žlutých a rudých květů se tak rozlévají po svazích jako rozbitá paleta malíře, co nevěděl, kdy přestat.
Krůček po krůčku stoupáme údolím barranco del Guayadeque výš a výš. Skoro 1900 metrů hoření na 20 kilometrech v ostrém slunci znamená, že cokoli do sebe naliju, pak velice rychle pohltí košile, která je po chvíli úplně durch. Vyprahlá pouštní krajina předchozích dní se z kilometr na kilometr mění v zelený les. Ptáčci zpívájí. Vzduch je čistý a svěžestí nasáklý. Z Pico de las Nieves (1949 m n. m) koukáme k vrcholu Morro de la Agujereada (1956 m n. m.), který je nejvyšším bodem Gran Canarie. Po náročném dni uleháme v Llanos de la Pez totálně vyšťavení pod mohutnými korunami borovic. Tam dokonce potkáváme prvního hikera, kterým je Čech Márdy.
Hřebenovka se vine mezi borovicemi kanárskými, které hrdě odolávají větru i požárům a srkají jakýkoli náznak vlhkosti. Borovice kanárské jsou pro zdejší ekosystém nepostradatelnou součástí. Na jejich dlouhých jehlicích kondenzuje voda z často se vyskytucící mlhy, která pak skapává dolů, kde díky tomu může být hodnota srážek až čtyřnásobně vyšší! I proto tu dokáže být podrost tak druhově pestrý a barevný. Jsou to zkrátka živé studny, kořenaté chrámy vlhkosti, které tiše drží ostrov nad žízní.
A pak ten kontrast – z okraje kaldery Tejeda, kde krajina připomíná zapomenutý kráter měsíce, se během jediného dne propadneme až k moři. Puerto de las Nieves nás vítá sluncem a talířem těstovin s krevetami. Pak přichází zmrzlina, pivo, nachos a gin tonic. Fiki má svátek a tak to tady trochu roztáčíme a zároveň se těšíme, co krásnýho nám zanedlouho nabídne ten největší ostrov – Tenerife.
Randálům zdar!
Kuboj Marmoťák
Mé cesty podporují:
Tidy gear
Komentáře