GR 131: PĚŠKY PŘES KANÁRSKÉ OSTROVY (4)

Kuboj
1. 6.
Minut čtení: 3

📍Igueste de San Andrés → Los Cristianos

🗓️17.🚶🏻‍♂️13,93 km, ↑ 1221 m, ↓ 1148 m

🗓️18.🚶🏻‍♂️27,81 km, ↑ 1712 m, ↓ 1395 m

🗓️19.🚶🏻‍♂️13,25 km, ↑ 775 m, ↓ 226 m

🗓️20.🚶🏻‍♂️32,71 km, ↑ 1378 m, ↓ 1317 m

🗓️21.🚶🏻‍♂️12,81 km, ↑ 1068 m, ↓ 31 m

🗓️22.🚶🏻‍♂️12,55 km, ↑ 1481 m, ↓ 37 m

🗓️23.🚶🏻‍♂️30,06 km, ↑ 934 m, ↓ 2971 m

🗓️24.🚶🏻‍♂️24,19 km, ↑ 605 m, ↓ 1974 m

🗓️25.🚶🏻‍♂️0 km, ↑ 0 m, ↓ 0 m

Celkem nachozeno 499,13 km, nastoupáno 19 597 m

TENERIFE: MOZAIKA KONTRASTŮ

Za svitu čelovek se noříme do hlubokého ticha tmavé noci. Po bivaku ve 3580 metrech nad mořem stoupáme k vrcholu. Vzduch je klidný, mrazivý, místy naředěný sírovým odérem fumarol. Když se obzor začne trhat prvními paprsky světla, Teide vrhne stín přes celé západní nebe. Přichází plácnutí s parťákem a radost. Ten okamžik, kdy se zastaví čas a víš, že právě tohle místo a tenhle moment jsou důvodem, proč vůbec existuješ. Pico del Teide (3715 m n. m.), nejvyšší hora Španělska, nás už podruhé chytá do pasti své svůdné krásy.

Za chvíli se za námi vyškrábe i nějaký německy mluvící turista, vytáhne telefon a několik minut s někým mluví a doslova do něj řve. Po pěti minutách už to nevydržím, jdu za ním a ostřejším tónem ho okřiknu: „Stay quiet! Be with the mountain.“ Tohle prostě fakt nedávám. Je to znesvěcení ticha, toho krásného momentu, kdy se chceš vnitřně spojit s horou, stát se dalším kamenem ve svahu a stínem vrženým přes oceán..

Všechny tři předcházející ostrovy měly jasný charakter: pekelně černé Lanzarote, vyprahlá okrová Fuerteventura, rozkvetlá a zelená Gran Canaria.. Ale Tenerife, to je chiméra! Ostrov, který míchá kontrasty tak, že ti na jednom konci vzdušnou vlhkostí namočí všecko oblečení a na druhém ti do podrážek vpeče sopečný prach.

Začínáme na severu v oblasti Anaga, kde se brodíme mlhou vavřínového pralesa zvaným laurisilva. Stromy jsou porostlé mechem, kapradí až do pasu, a vzduch voní deštěm, i když právě neprší. Veliké ještěrky skáčou přes stezku lemovanou dlouhými kaktusy, zelenými růžicemi aonia nebo impozantními dračinci.

Pak se ale ostrov převrátí. Na jihu se země rozevře do surové, prašné vulkanické pustiny, kterou jako náhrdelník obepíná pás borovic zvaný Corona Forestal. Borovice kanárské tu rostou v řídkých rozestupech, každá trochu jinak ohořelá, trochu jinak živá. Uprostřed se nachází gigantická, 16 kilometrů v průměru široká, Caldera de las Cañadas, v níž se Pico del Teide společně se svým starším menším bráchou Pico Viejo tyčí jako jako dva nehybné obelisky. Mezi dávno utuhlými lávovými proudy tu kvete červený zázrak jménem tajinaste rojo, považováný za botanický symbol Tenerife.

I když jsme museli kvůli uzavřeným úsekům trasu na Tenerife dvakrát měnit, podařilo se nám natáhnout přes celý ostrov 160 kilometrů dlouhou kontinuální linii a ještě si to velkolepým způsobem užít!

Říká se, že Tenerife má od každýho kanárského ostrova něco: trochu zeleně z La Gomery, trochu sucha z Fuerteventury, trochu sopečný magie z Lanzarote, trochu borovic z Gran Canarie.. Je největší, nejvyšší a nejbohatší ze všech ostrovů. A přesto ti nikdy neukáže všechno najednou. Musíš si to odchodit.

Randálům zdar!

Kuboj Marmoťák

#gr131 #kanarskeostrovy #kubojovycesty #visit_tenerife