top of page

VIA ALPINA YRC den 23. až 26.

Lago Pera → Podkoren

31,5 km, ↑ 2252 m, ↓ 2631 m 25,4 km, ↑ 1388 m, ↓ 1419 m 32,1 km, ↑ 1668 m, ↓ 1473 m 36,4 km, ↑ 1883 m, ↓ 2783 m Celkem: 712,0 km


KARNSKÁ HŘEBENOVKA: SPOUSTA DEŠTĚ A MILÁ SETKÁNÍ


Na všech svých předchozích dálkových trailech jsem měl štěstí na počasí. Někdy to ale holt muselo skončit a vybralo si mě to právě na Karnský hřebenovce, kdy mi pršelo a foukalo každej den. Právě sedím v kavárně ve slovinský Kranjský Goře a vzpomínám na ten punk předchozích dní. Mimochodem ráno jsem si u silnice stopnul auto Britů, kteří tu po okolí chodí po horách a říkali, že jim tu teď kroupy udělaly ze stanu cedník.. No, pojďme pěkně popořadě.


Po napojení na hřebenovku Karnských Alp jsem kromě návratu do Rakouska zároveň napojil červenou Via Alpinu, což je hlavní trasa sítě tras Via Alpina. Doufal jsem, že potkám nějaký hikery a taky že jo. V Zolnerseehütte jsem se seznámil se skupinkou čtyř Čechů z Olomouce. 8 km jsem s nima šel a povídali jsme si především o gearu. Bylo mi s nima moc hezky, snad jsem předal i pár svých zkušeností a nevymluvil díru do hlavy. Kousek za Egger-Alm-See jsem potkal Teru s Matějem, kteří jdou část červený Alpiny v protisměru. O pár hodin později jsem ještě narazil na Švýcara Mathiase. Představte si, že ten jde Via Alpina Red-Yellow Combo. Úžasný zjištění, že to někoho taky napadlo podobně spojit i když o tom nic nikdo nikde nepíše! Díky za další milá setkání!


Naprostá většina hřebenovky byla úplně bez signálu a v docela solidní divočině. Lesy byly temný, potkal jsem zmiji a slyšel bručet medvěda. Místňáci tu choděj s rokničkama a Já světem táh jen tak s celtou s Míšou Tučným nahlas. Vzhledem k jednoduššímu terénu a ošklivýmu počasí jsem mohl trochu zvednout kilometráž a užívat si ten nanahraditelně krásnej pocit z chůze. Tolik nádherných sestupů! Jednou jsem teda hodil kotrmelec ze svahu, ale skončilo to naštěstí jen odřeným ukazováčkem. Snil jsem o lesním baru a přál jsem si ho potkat. Za pár km se síla myšlenky naplnila a potkal jsem barák trail angelů (nebyli doma) se samoobslužnou studánkou a otevřenou předsíní k přespání.


Výhledů jsem si tentokrát moc neužil. Pršelo, pršelo a pršelo neskutečnym způsobem. Vítr si se mnou hrál a kroupy bubnovaly do klobouku. Od toho nejhoršího mě zachránily pivní pauzičky a kapličky, ve kterých jsem přečkával nepříznivé noci. Celkem 7 dní jsem měl neustále mokrý nohy, z čehož mi na plosce pravýho chodidla vznikla otlačenina, která se rozedřela.. Snažím se teď větrat nohy, mazat voltarenem a vazelinou. Pomalu se to zlepšuje, ale každej večer docházím kulhavou chůzí.


Těch 125 km hřebenovky uteklo šíleně rychle, ale zahajkoval jsem si parádně. Dotáhl jsem to až do Slovinska a teď mě čeká nějakých 190 km Slovinskem. Úžasnou zemí, která je hybridem Střední Evropy a Balkánu s náhernou přírodou. Má jen jednu pro mě negativní věc. V Triglavskym národním párku je pod vysokými pokutami zakázáno bivakování, takže budu muset opět porušit svoje pravidlo a dneska utratit peníze za kemp..


Zásadní poznatek: Když jste hiker a ležíte vedle stezky na zemi, tak k vám místní rakouský DéHáčka (day-hikers) soustředí nevybíravý pohledy.. Nejsem žádnej póvl, já jsem hikertrash, špinavej člověk s čistou myslí žijící na Stezce!


Randálům zdar! Kuboj



















52 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page