top of page
  • Obrázek autoraKuboj

VIA ALPINA YRC den 27. až 29.

Podkoren → Petrovo Brdo

23,9 km, ↑ 1344 m, ↓ 1504 m 32,9 km, ↑ 2460 m, ↓ 1339 m 23,2 km, ↑ 1249 m, ↓ 2245 m Celkem: 792,0 km


FAMÓZNÍ KRAJINOU KOLEM TRIGLAVU


U Kranjský Gory jsem si stopnul milou pani, která mě hodila zpátky na místo, kde jsem 26. den večer ukončil chůzi. Přede mnou byl najednou celej Triglavskej národní park, což je jeden z nejstřeženejších národních parků v Evropě. Bivakování je zakázáno na celém území. Musel jsem tedy vymyslet strategii, jak to projít, abych nespal nikde na drahý chatě, kde by mě sedřeli z kůže. Za Naravni reservat Zelenci jsem začal stoupat údolím Planica. Od sedla Vršič jsem si krásně zadolil do údolí nádherný řeky Soči (6) a pokračoval až do kempu Trenta. Než padla tma, dorazila tam i Miške, kterou jsem podledních 5 dní neviděl. Dva Češi nás pozvali na pivko a vyzvídali info o našem alpskym thru-hiku. Já obecně nesnášim kempy. Vadí mi všude ty vyvěšený cedule co nesmíte a co musíte.. Co ale přišlo vhod, to byla sprcha (po 20 dnech) a pračka (po 14 dnech).


Z údolí řeky Soči se trail zvednul na planinu, kde dominovaly výrazný tvary vysokohorský krasu. To byla fantazie! Údolím triglavských jezer se úzká stezička klikatila kolem obrovských škrapů, bogazů a úval. V hlavě jsem si listoval skripta krasový geomorfologie a byl jsem v ráji. Každej druhej člověk, kterýho jsem potkal, byl Čech a místo Žuja jsem zdravil Ahoj.. Náročný terén vrcholil při večerním traverzování u hřebenovky před vrcholem Vrh Planje (1863 m n. m.). Euforie. Mrazení v zádech. Běh po trailu! Pro tohle se ten život žije! Tak stašně mě to baví. Každym trailem víc a víc. Nejradši bych po zbytek života už jen chodil traily. Než padla tma došel na 2x3 metry velkej bivak Globokoi. Otevřeno, sucho, matrace.


29.den jsem půlku dne brousil hřebenovku s výhledem na centrální část NP a na Triglav. Výhledy byly sice nádherný, ale moji mysl zalila zvědavost, jak se bude chovat moje tělo bez vody. Podledních 200 ml jsem vypil ráno a celý dopo jsem šel bez vody. Po 3 hodinách už jsem nebyl schopen držet svoje tempo, bolely mě tu poprvé stehna a připadal jsem si trochu mimo. Na Domu Zorka Jelinčica jsem mocně uhasil žízeň a zároveň se tam zhmotnil můj roky nenaplněnej sen. Byly tam dvě krásný americký hikerky, který mě svými pohledy okamžitě sjely od hlavy až k patě. Vzhledem k tomu, že nosím Hyperlite mountain gear, Altry, Patagonii, atd, tak jsem obstál. Holky jdou Slovenian Mountain Trail a byly překvapený, že někdo v Evropě nosí takovej gear. Hned jsem jim řikal o Pod 7 kilo a nějakou dobu jsem se bavili jen o gearu. Neni to poprvé, co si o mně někdo myslí, že jsem Amík.


Závěrem bych ještě zmínil, že jsem zažil svůj první nefalšovanej alpskej trail angeling. V sedle Petrovo Brdo byl zavřenej bar. Po chvíli vedle mě zastavilo auto, vystoupila andělsky krásná Slovinka a se slovy "This is for you" mi podala studený pivíčko. No může to být ještě lepší? Ano, může. Po další chvilce totiž přijel majitel restošky, pozval nás s Miške na welcome drink (moje milovaná rakija) a nabídl nám sprchu. Hvala Slovenija!


Randálům zdar! Kuboj


















42 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page