Col de Bassachaux → Sixt-Fer-à-Cheval
NA SKOK DO ŠVAJCU, KOUPAČKA A BURGER ZA VŠECHNY PRACHY
Slunce se pomaličku dere ven a jakmile uvalí první paprsky na naše tarpy, vstáváme. Posloucháme Tulácký ráno od Brontosaurů, snídáme a těšíme se, co nám tentokrát hory ukážou. Na skok nás přivítá Švýcarsko, kde procházíme kolem jezera Lac Vert. Dereme se poprvé do 2100 m n. m., kde se před nás postaví první mohutnej masiv třítisícovek. Celý den je brutální horko a tak se neustále proléme vodou, ale tělu to nikdy nestačí. Máme kolem sebe takovou krásu. Hory jsou velký, zvrásněný a obalený sněhem. Hlava je v euforii, tělo chce víc a víc vody. Po týhle kochací fázi dáváme oběd a koupačku u potůčku Torrent de Chardonnière. Bylo to tak příjemně ledový, prostě dokonalý. Těla vykoupný, tak teď už by mohlo i oblečení. Moje jednobarevná šedivá košile po několika dnech v horách už není jednobarevná, spíš připomíná zebru, která se vykoupala v bahně.
Po obědový pauze už skoro jen klesáme a po čtvrtý přicházíme do Samoënsu, kde jsem ihned zamířil pro škopek. Konečně město, kde se dá pivko pořídit pod 2 €! Tradiční pofel na náměstí doplnila tvorba obrovský obložený bagety, ze který ty kalorie přímo tekly, na zítřejší randál. Ve městečku jsme si ještě zašli na pořádnej burger za nepříjemných 22 €. Neustále se ozývající hiker hunger se ale prostě nedá umlčet. S plnym břichem jsme to pak už jen doklepli do Sixt-Fer-à-Cheval, kde bivakujeme u řeky. Je to poslední noc, kdy je s námi ještě Lukáš. Od prvního dne drží naše tempo i s jeho obřím 22 kg těžkym báglem a teď už chce zpomalit. Klobouk dolu před tvým výkonem, kámo! Ale tak co, třeba se ještě potkáme, trail je nevyzpitatelnej.
My nařizujeme budík na 5:00 a pokusíme se doletět až do Les Houches pod Mont Blanc! Držte palce, první velkej randál před námi.
Time to fly!
Kuboj
