GREATER PATAGONIAN TRAIL (13)
- Kuboj
- 2. 3.
- Minut čtení: 2
📍 Coyhaique → Chile Chico
🗓️97.🚶🏻♂️0 km, ↑ 0 m , ↓ 0m
🗓️98.🚶🏻♂️24,97 km, ↑ 404 m , ↓ 420 m
🗓️99.🚶🏻♂️33,12 km, ↑ 1183m , ↓ 462 m
🗓️100.🚶🏻♂️35,57 km, ↑ 2232 m , ↓ 2383 m
🗓️101.🚶🏻♂️29,46 km, ↑ 826 m , ↓ 1087 m
🗓️102.🚶🏻♂️24,36 km, ↑ 304 m , ↓ 685 m
Celkem nachozeno 2 524,37 km, nastoupáno 90 333 m, vypitých piv 177
TAJEMNÝ HRAD CERRO CASTILLO
Přicházíme k jezeru Laguna Castillo, ve kterém se zrcadlí obrovská hradba fascinujícího 2675 metrů vysokého kopce Cerro Castillo (v překladu doslova hradní nebo i zámecký kopec). Je ticho, nikde nikdo.
K: „Co vám tvar tý hory připomíná?“
I: „To vlevo vypadá jak Prašná brána.“
K: „A támhle, to je Katedrála svatého Víta.“
Zírám na to a připádám si jak kdybych šel po Smetanově nábřeží směrem k Novotného lávce a koukal na nasvícený Pražský hrad. Dokonce i horizontálně naskládané vrásy mi připomínají střechy a řady oken Nového královského paláce. Z ničeho nic se ozve lehké zaburácení pod vrcholem. Nic dramatického, to se jen připomněl ledovec, který o sobě dává vědět, že tam je taky. Zvony z katedrály ještě chvíli zvoní a pak definitivně utichnou. Jsem doma.
Nebe se pomalu zatemňuje, vychází první hvězdy a my si na tomhle magickém místě začínáme připravovat večeři. Spát tu ale nemůžeme, protože v NP Cerro Castillo je povoleno spát jen na vyhrazených nocovištích. A tak i když máme v nohách už 9,5 hodiny čistého času chůze, nasazujeme čelovky a jdeme si vpálit noční hajčes do 6,5 km vzdáleného nocoviště. Chůzi v noci miluju. Oproti chůzi přes den má člověk úplně jiné vnímání prostoru a víc než na krajinu se soustředí na kroky a své myšlenky. Tentokrát si to ale moc neužívám, spíš vůbec. Na chodidlech se mi po náročném dni udělaly otlaky a tak mě každý krok jen bolí. Když pak jdeme sutí, je to jako by mě do chodidel píchalo tisíce malých jehliček. Šílená bolest! Tahle nevynucená masáž chodidel po 3,5 hodinách končí. Jsou dvě ráno a my po téměř 13 hodinách čistého času hikování uleháme do našich stanů.
Ve stanu mám nějak podezřele moc místa a skutečnost, že se o filtr a vaření zase najednou nedělím, ukazuje, že Marťa už skutečně odjela. Jsem úplně na šrot, usínám a přemýšlím nad tím, co všecko jsme dneska viděli a zažili.
Je toho tolik. Ranní hike skrze divoký pabukový les; snídaně v trávě s výhledem na Lago La Paloma; několik kilometrů offtrailu v prudkém svahu; popolejzání, klouzání sutí; setkání s huemulem jižním, kterých ve volné přírodě žije už asi jen 1500 kusů; oběd s výhledem na ledovce; stoupání do sedla a hike kolem ledovců; halové jevy nad ostrým hřebenem; večeře pod mohutným Cerro Castillo; noční hike a šílená bolest chodidel. 100. den našeho patagonského dobrodružství si budu zatraceně dlouho pamatovat!
Randálům zdar, continuamos al sur!
Kuboj Marmoťák
Díky všem mým partnerům, bez vás by to nešlo.
Tidy gear
Comments