(dnes 17,9 km; ↑ 1705 m, ↓ 1131 m; celkem 364,6 km) Refugi de Conangles → Refugio de Renclusa
NAŠE PRVNÍ TŘÍTISÍCOVKA A GEOMORFOLOGICKÝ PORNO
Vylezli jsme zpod trampolíny, zabalili a práskli do koní. U Hospital de Vielha jsem se dal do řeči s týpkem z protisměru, kterej měl na zádech Hyperlite Mountain Gear. Po pár větách se ukázalo, že je to Kevin, jeden ze zakladatelů Hexa treku. HexaTrek je úplně novej 3000 km dlouhej francouzskej thru-hike spojující Vogézy, Alpy a Pyreneje. Tenhle spektakulární hike má letos svojí první sezónu a do budoucna to určitě bude jeden z nejvyhledávanějších long-distance trailů.
Od setkání s Kevinem jsme nastoupali nějakých 700 m hoření a vyfelili se v rámci obědový pauzy u jezera Estanhóts de Molières. Další úžasný jezero, do kterýho jsme skákali a prožívali zapamatováníhodný životní chvilky. Předváděli jsme Norče naše trailový gurmánství v podobě kuskusu s tuňákem v rajčatovce s oliváčem, trailovýho icecafe, Tangu s vodou a komba rozpuštěnejch hořčíkovejch a vápníkovejch tablet. Pak jsem za to vzal a stoupal jsem famózmím údolím Vall de Moliéres až k sedlu Coret de Molières (2937 m n. m.). Poslední část do sedla byla vyloženě lezecká, ale dalo se to zvládnout v pohodě. Odskočil jsem si na lehko na vrchol Tuc de Molières (3010 m n. m.), na naši první třítisícovku, a kochal se pohledem na Aneto. Pico de Aneto (3404 m n. m.) je nejvyšší hora Pyrenejí a už zítra máme v plánu na ni vylézt.
Cesta dolu ze sedla byla naprostý geomorfologický porno. Ledovcem ohlazená žula byla pokryta čerstvými morénami. Zase jdu na emoce a poslouchám Útěk do divočiny. Trail je sevřenej mezi žulový a vápencový štíty, u jejichž vrcholů jsou k rozeznání rozsáhlý vrásný struktury. Pseudoškrapy v žule kam se podíváš střídají poctivý škrapy ve vápenci. Ze závrtu do závrtu skáčou marmoťácí, kteří moc dobře vědí, jak využívat potenciál vysohorskýho krasu. Pak mi začne hrát písčka O Bláznech od Michala Penka a já se zastavím v úžasnym plochym údolí Pla d’Aigualluts. Mrazí mi v zádech. Už zase prostě! Plochý údolí, do kterýho ústí asi čtyři vodní toky je tak široký, že si tam ty říčky můžou dělat co chtěj. Kéž bych tu bych v období jarního tání!
Jednu z říček pak přebrodíme a kolem 22:30 docházíme po celodenní hiku k Refugiu de Renclusa. Kupujeme 6 ks a jdem bivakovat. Jsme vyždímaní, spálení ale fascinovaní tou dnešní etapou. Norča tu s námi jde solidně z nuly na sto. Zítra Pico de Aneto a první části naší cesty, která zahnuje Korunu Pyrenejí.
Randálům zdar! Kuboj Marmoťák . . . #hrp #hauteroutepyrenees #pyrenees #hrpultimatecrown2022
