(14,2 km; ↑ 1220 m, ↓ 1419 m; celkem 402,4 km) Valle de Remuñe → Lac de Caillaouas
ZPÁTKY VE FORMĚ A ROVNOU PŘES TŘI HŘEBENY
Po ránu stoupáme na hřeben do sedla Portal de Remuñe (2847 m n. m.). Už je mi konečně dobře, i když 100% určitě nejsem. Klasicky se nalodíme na velkej kámen u jezera a povídáme si o filmech, o hercích, o herečkách. Obloha byla vymetená pod námi se nádherně odrážely sluneční paprsky od jezera Ibón Blanco de Literola. Úžasný údolí bylo jak vystřižený ze sna a já na tý kráse tak ujížděl. Pod sedlem Portillón de Literola (2981 m n. m.) nasazujeme nesmáče a závěrečnou část sedla zdoláváme výstupem po kluzký suti. Vzhledem k tomu, jak mi ty dny před tím bylo, jsme bohužel museli vynechat hřebenovku Literola cresta, kterou nám Chris doporučoval. Mrzí mě to, ale ten terén je tam tak náročnej, že na to člověk musí být 100%. Stejnak se sem musím jednou vrátit na období jarního tání, tak Literola a vrchol Perdiguero (3222 m n. m.) bude další na řadě.
Vstupujeme do Francie. Klesáme s výhledem na Lac de Portillon a vyfelíme se v refužku, kde zase usínám. Za 4,5 hodiny čistýho času chůze máme v nohách 5 km. I když teď nosím na hlavě kromě čepice ještě ručník Sea To Summit Airlite Towel, slunce je aktuálně to, co mi dělá ze života peklo. Po dlouhý obědovce opouštíme to krásný údolí. Na tu odlehlost, strmost místních hor a zbytky ledovců budu vzpomínat. Překonáváme druhej pas Col de Pluviomètre (2860 m n. m.), ze kterýho sbíhám v nesmáčích po sněhu dolů. Následně se vrháme na další Col des Gourgs Blancs (2876 m n. m.), jenž zdoláváme kolem 19 hod. Po velkejch ostrejch kamenech dál a dál klesáme kolem dalších krásných jezer. Bivakujeme při svitu čelovek pod hrází u jezera Lac de Caillalouas.
Je to fakt brutál ten téren, ale to dělá HRPéčko HRPečkem. Stěžovat si na HRPčku na šutry, by bylo jako stěžovat si v rybníku na ryby (Pavlíková 2022).
Randálům zdar! Kuboj Marmoťák . . . #hrp #hauteroutepyrenees #pyrenees #hrpultimatecrown2022
