top of page
  • Obrázek autoraKuboj

HRP DEN 26.

(18,5 km; ↑ 1912 m, ↓ 2074 m; celkem 437,9 km) Refugio de Viadós → Es Plans


KORUNA PYRENEJÍ 2/3 (PICO DE POSETS 3375 m n. m.), CRESTA DE LAS ESPADAS A SETKÁNÍ S TOMEM MARTENSEM


Tohle byl zas tak úžasnej den. Vůbec bych se nebál ho zařadit do TOP 5 mých trailových dní. A to, že vám teď o tom něco píšu, znamená, že jsem živej a nejnáročnější terén, kterej jsem doposud šel, jsem přežil.


Ráno vyrážíme na lehko bez báglů už v 7:20, abychom šli co nejvíc ve stínu. Už týden jsme tu neviděli ani náznak oblačnosti. Anticyklóny evidentně hnízdí nad Středomořím a ne a ne se přesounout. Výstup na Pico de Posets (3375 m n. m.), druhou nejvyšší horu Pyrenejí a zároveň tu nejhezčí, se chystáme pokořit západní stěnou. Na 6 km vzdálenosti to dělá cca 1650 m hoření. Cesta ale utíká rychle, jde se skvěle, občas se klouže po suti. Když to vezmu kolem a kolem, nebylo to nic, co bychom tu nedělali každý den. Víc než 1000 m hoření udělám v závěsu za Fikim a Norčou v "power saving modu". V cca ve 2800 m n. m. si pod ledovcem Glaciar da Llardana pouštím Žijem Pre Moment od Vladis, Nicole a začnu zběsile tancovat. Jen tak z radosti, z prosté avšak fantastické existence na tomhle kopci. Do 3100 m n. m. to sypu na hřeben. Následuje exponovaná část samotnýho hřebene, na jejímž začátku dáváme oběd. Norča se ale rozhodne pro přílišnou exponovanost už nepokračovat. Vrchol dobíjíme tedy pouze s Fikim kolem 14 hod.


Posets je tak impozantní masiv, že pokračuje ještě hřebenovkou Cresta de Espadas. Tenhle kopec prostě miluju a tak naváhám ani minutu a protahuju celej výstup o tenhle crest. Už se mnou nejde ani Fiki a vrací se s Norčou dolů. Ještě že tak, tohle by pro ně už nebylo. Tohle byl, přátelé, další posun v mých hranicích toho, co je možné zvládnout pěšky. Hřeben ve výšce víc než 3100 m n. m. měl místy jen 30 cm šířku a tak 30-40 míst, kde jsem musel krátce lézt nebo to zvládat po čtyřech.


Napumpovanej adrenalinem jsem ty 2 km zvládnul za 2,5 hodiny bez jediný pauzy. Srdce mi bušilo jako o závod a neustále jsem si v hlavě říkal, co by na to asi říkali naši. A proč mám zapotřebí takhle riskovat. Každou situaci jsem musel vyřešit dobře a bez jakýkoli chybičky, jinak bych tu už nebyl. Na každej krok jsem si snažil dávat pozor a pomohly mi poznatky ze základního kurzu lezení, na kterej jsem chodil na vejšce.


Zvládnul jsem to a když jsem ten hřeben sklesal a odtraverzoval do nejbližího sedla, rozklepaly se mi nohy a padla na mě neskutečná únava. Na půl hoďky jsem si lehnul pod velkej kámen do stínu a odpočíval jsem. S myšlenkou, že fakt žiju, jsem za to zase vzal dolením do nádhernýho údolí kolem řeky Barranco de la Ribereta. Kolem 18:30 jsem se vrátil k batohu a následně u potoka potkal Norču s Fikim. Skočil jsem do potoka a děkoval jsem svýmu tělu! Děkuju ti za to, žes mě pro jednou dneska zase podrželo!


Popocházíme opět k Refugio de Viedós a tam na trávě leží Tom Martens. Člověk, kterej je autorem guidebooku našeho trailu HRP. Člověk, kterej Pyreneje zná líp než kdokoli jiný. Musel jsem se seznámit, jinak to nešlo. Moc příjemný pokec jsem musel ale utnout, protože Fiki a Norča už odběhli objednat večeři do kempu. Futrujem se, kalíme červený víno a steleme si na louce kousek od kempu. Oslava života. V hlavě si zpětně promítám dnešní den a říkám si, že je neskutečný, že jsem teď tady dole živej a mým hrdlem teče červený víno.


Až teprve dneska to bylo za hranou. Takhle už riskovat nechci a nebudu. Ne kvuli sobě, ale kvuli lidem, kteří mě mají rádi. Jsem rád, že jsem živej, tohle mi stačí zažít jednou za život. Ta hora mě musí milovat a já jí taky. Moje přístí kérka bude obsahovat Pico de Posets.


Randálům zdar! Kuboj Marmoťák . . . #hrp #hauteroutepyrenees #pyrenees #hrpultimatecrown2022


Trasa zde: https://connect.garmin.com/modern/activity/9227910614














25 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page