(9,3 km; ↑ 653 m, ↓ 36 m; celkem 467,7 km)
Parzán → Cabaña de Barrosa
PŮLDENNÍ ORAZ V PARZÁNU A PŘÍJEMNÉ SEZNÁMENÍ V JEDNÉ CABANI
Hned po probuzení a zabalení se loučíme s Eliškou a Adamem a přejeme jim hodně sil. Vzhledem k tomu, co jsme zatim šli, víme, že je čeká spousta náročných, ale tak krásných dní. Následně zaplouváme do známého podniku, dáváme snídani a doháníme reporty. Venku je zase totální pařák a tak nikam nespěcháme. Dávame si tam i oběd a kolem 14 hod jdeme teprve dokupovat zásoby do supermarketu. Vyrážíme až po třetí a na tu hodinovou cestu po asfiči zpátky na trail si střelim jeden Redbullek.
Celou dobu přemýšlím o jednom kusu mýho gearu, kterej jsem tentokrát nezvolil dobře. Jedná se o kšiltovku. Vzhled k tomu, že mi před třema rokama stačila kšiltovka Buff Solid Cap s UPF 50, myslel jsem si, že i teď na HRP bude dobrá. Není. Kéž bych měl nějakej lehkej, prodyšnej klobouk s UPF 50. Ty horka, který jsou tu letos i v tak vysokých nadmořských výškách jsou tak nesnesitelný. Celý dny se jde většinou nad horní hranicí lesa, takže se nedá ani kam schovat.
V tomhle ohledu byl dnešek výjimkou. Hned za asfičovym úsekem navázala sekce po šotolině v lese. To byla taková úleva. Z ničeho nic se asi po deseti dnech začala objevovat první oblačnost a v zápětí přišly první kapky. Uchýlili jsme se na chvilku do Cabaña de Barrosa, kde už byli tři hikeři. Belgičanka, která jde HRP ze stejnýho směru jako my, a pak Španěl Manu a jeho sestřenice Jana (ve španělštině se čte jako Chana). Byli v podobným věku jako já a uměli dobře anglicky, tak jsme si několik hodin příjemně povídali. Norče nebylo moc dobře a tak jsme se rozhodli už nepokračovat a zůstat.
Po odeznění hromů z bouřky přišly jinačí zvuky. Blížila se 80 hlavá skupina malých táborníků z Madridu, kteří se rozhodli postavit si svoje Qvíči přímo před námi obsazenou cabañou. Hluk trval dlouho, ale nějak se mi povedlo usnout a zaspat to.
Randálům zdar!
Kuboj Marmoťák
.
.
.
Trasa zde:
