• Kuboj

HRP DEN 34.

Aktualizováno: 8. 10.

(22,1 km; ↑ 2090 m, ↓ 1274 m; celkem 586,4 km) Valle de Bujaruelo → Refuge des Oulettes de Gaube


JEDEN KRÁSNEJ SVÁTEČNÍ DEN


Fiki vybral neskutečně dobrej plac na bivouac a hned ráno, když jsem rozlepil oči, mi popřál k svátku. Nevím, jak je to možný, ale už tři roky po sobě to s mým svátkem vychází tak, že nejen, že jsem na trailu, ale jsem pokaždý i v nějakym národním parku. Ani letos tomu nebylo jinak, vraceli jsme se totiž zpátky na HRP do národního parku Pyrénées a byl to zase fenomenální den.


Snídaňový kafe a croissant jsme si dali v Refugio de Bujaruelo. Teda nejen to.. objednal jsem k tomu ještě dva panáky gina. Bylo 8:30 a slečna za barem nevěřila svým očím, že si to fakt objednávám. No a pár dvou Briťáků, kteří byli vedle mě na baru, čuměli doslova jako francouzská bageta z americkýho trekovýho báglu. Začali jsme stoupat. Tisícovka hoření, jak jinak. Po cestě se Briťácí ptali, jestli jsme v pohodě, když si po ránu před kopcem švihneme panáka. Je vidět, že zkrátka ještě neví, jak se na trekařský lopatě sedí. Obídek daváme u krásnýho jezera Ibon de Bernatuara u hranice s Francií. Povídám Fikimu, kdo všechno mi popřál k svátku a on najednou řekne: „Ty vole, tak to má vlastně svátek i můj syn.“


Valíme do Francie a v místě, kde napojujeme naše milovaný HRP obdivuju jeden vodní tok. Teče po vápenci a má nádherně vyvinutý evorzní hrnce. To byla panečku podívaná. Srdce fluviálních geomorfologů roní slzy štěstí. Vallée d’Ossou napojeno a po tý jedničce nahoru, tu byla zase další litr k hoření. Tentokrát o dost náročnější. Byl jsem tak unavenej, že se moje obvykle fungují tryskový motory nějak zasekly. Kolem mnoha vodopádů jsme kopec k Refugi Bayssellance šli asi 2,5 hodiny. Nad námi se tyčila nejvyšší hora francouzské části Pyrenejí Vignemale (3298 m n. m.) a my seděli nad oblačností u refužka, kalili drahý lokální pivíčko a bylo nám tak hezky. Obecně Francouzí sice neumí vyrábět kvalitní auta, ale jsou mistří ve vybírání fleků na refužka. Bayssellance je toho příkladem, před námi se tyčily zase ty stejný hory, který jsme před pár dny přecházeli. Oblast mezi Gavernie a Torlou jsme tedy důkladně prošmejdili. Kopli jsme do sebe Trek N Eat kuřecí na kari s rýží a zase práskli do koní.


Déháčka s oteklejma kotníkama nás měli za blázny, ale my víme, že mezi 19-22 hod je v Pyráčích ten nejlepší čas na hike! Přes hřeben jsme přelítli do údolí Valée de Gaube a začala neskutečná podívaná. Oblačnost se kolem nás neustále zvedela a klesala, paprsky slunce se v ní odrážely sem a tam a občas z toho byla i duha. Na další refužko Oulettes de Gaube přicházíme v mlze vysmátý jak leča, dáváme si vynikající grepovej Schwappes a panáky genépi. Přemýšlíme, proč se na nás místní déháčka koukaj skrz prsty, když hikujeme večer. Vždyť je to tak krásnej čas. Francois Bivouac leží v korytě divočího toku kousek od refužka.


Když máte něco rádi, dělejte to kdykoli a kdekoli. Když máte na něco chuť, dejte si to hned. Nejlepší čas je TEĎ!


Randálům zdar! Kuboj Marmoťák . . . #hrp #hauteroutepyrenees #pyrenees #hrpultimatecrown2022


Trasa zde: https://connect.garmin.com/modern/activity/9284446879














2 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše