• Kuboj

HRP DEN 38.

Aktualizováno: 8. 10.

(38,2 km; ↑ 1714 m, ↓ 2354 m; celkem 680,6 km) Candanchú → Lescun


SOLIDNÍ BOUŘKA A PRVNÍ NOČNÍ HIKE


Budík v 6:55. Rozlepuju oči a docela mi třeští hlava. Na můj tarp-tent dopadají obrovský kapky a s Fikim na sebe houknem, že čekáme. Radar neustále bouřku posouvá a nedá se teď na něj spolehnout. Kolem 8:30 už nás to čekání přestane bavit a tak balíme za mokra. Přebíháme do místní kavárny, kromě kávičky dáváme i croissant. Máme ale nakoupený vajíčka a slaninku, nicméně nemáme je kde udělat. Líná huba, holý neštěstí. Ptám se tedy obsluhy, jestli si můžeme u nich na terase uvařit vlastní jídlo. Bez jakýhokoli problému nám to dovolují. Kávu vedle nás si dávají místní údržbáří a Fiki se jich ptá jestli nemají gumový těsnění, který se mu povedlo u jeho filtru Sawyer Micro Squeeze ztratit. Borec sedá do svý Toyoty Hilux a během brutální bouřky začně objíždět okolí. Sice ho nesehnal, ale ta snaha byla neskutečná. Prostě všude jsou zlý i hodný lidi, záleží jen, na koho narazíte. Nemá smysl generalizovat.


Bouřka ustává kolem 11 hod a my vyrážíme. Traverzujeme po GR 11 kolem rozvodněných vodních toků skrze mlhou zahalenými lesy. Prostě když prší je to pro člověka nekomfortní (pokud nejste Mokráč Ivan na cestě na sever), ale pro vodní toky je to oslava existence a odnáší tuny a tuny materiálu. Krása! Oběd a sušící pauzu dáváme u Ibón de Estanés, kde jsem před třema rokama spal. Podávají se těstoviny s bazalkovým pestem, sýrem, pivkem a colou. Kaloricky supr obídek. Za zpěvu mého oblíbence Eddieho Vedera pak nejprve stoupáme a pak i klesáme krajinou typického vysokohorského krasu až k údolí Aguas Tuertas. Moje nejoblíběnejší místo na GR 11. Tentokrát tu sice nebylo tak hezky, ale zase se údolím krásně valila oblačnost, což jsme pozorovali i během stoupání na Portillo de Coda del Rey (2095 m n. m.).


Když jsme kolem 19:30 dorazili k rozestavěnýmu Refuge d’Arlet a večeřeli jsme, měli jsme v nohách 18 km a přišli jsme si odpočatí, jak kdyby bylo ráno. Navrhuju Fikimu, že bychom mohli konečně dát náš první noční hike. Jednohlasně se schodujem, že jdeme do toho. Traverzujeme v mlze po hřebeni na francouzsko-španělské hranici, padá tma a je to zase úplně jiný. Hikovat v noci je zvláštní. Díky absenci výhledů se soustředíte víc na prožitek z chůze samotný a víc vnímáte trail a místní faunu, která se po trailu plazí anebo skáče. Nejlepší čas na hikování je Kdykoli!


Z hřebene klesáme a kolem 1:30 ráno docházíme do Lescunu. V nohách solidní 9,5 hodinovej hike, 38 km a kumulativních 4000 m. Uleháme kolem 2:00 pod dřevěným přístřeškem kousek u Lescunu. Skvělej noční hike, asi to budu provozovat častěji.


Randálům zdar! Kuboj Marmoťák . . . #hrp #hauteroutepyrenees #pyrenees #hrpultimatecrown2022


Trasa zde: https://connect.garmin.com/modern/activity/9301534211














0 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše