„Konečně zase venku, konečně zase příroda, konečně zase sociální kontakt, konečně zase trail.“ říkal jsem si před odjezdem do Jetřichovic s viděním parádní trasy, kterou naplánoval Hamouzek s Elíkem.
Všecko to začalo zaříznutým údolím Chřibské Kamenice, kam se po ránu prvního dne snažily prodrat sluneční paprsky a pokračovalo to krásnými stezkami v bukových lesích. Tam sem si konečně uvědomil, že žiju a ne jen přežívám jako doma v Praze za těchto časů koronakrize. Všechno bylo najednou hezčí, mysl otevřená, lesy bez lidí, parádní vyhlídky a vtípky a filmové hlášky od rána do večera. Z rozhledny na Studenci (737 m n. m.) jsme dokonce viděli od Jizerek až po Děčínský Sněžník. Od rána do večera jsem opravdově žil přírodu a trail. Budu vzpomínat na západ a východ Slunce na Klíči, na další setkání se zmijí, na vulkanické kopce a všudypřítomné pískovcové skály, na přirozené lužní lesy podél Robečského potoka, na malebné roubené chaloupky, na trampskou chalupu s pohostinnými lidmi v Zakšíně, na párty na zřícenině hradu Pustý zámek, na neskutečnou porci srandy a rekapitulaci předchozích trailů. Jen jedna věc se nepovedla a tím byly opět naprosto nesmyslně postavený kamenný mohyly od dayhikerů. 😞 Naštěstí proběhla kubojovská destrukce. 🙂
Shrnutí: 4 dny, 3 kraje, 3 chráněné krajinné oblasti, 3 noci pod širákem, 98 km pěšky a jeden parádní psychický restart. Díky Elíkovi a Hamouzkovi, že mě vzali s sebou. Dál už nechám mluvit fotky. 🙂 Kuboj
Trasa zde: https://mapy.cz/s/dagofudolu
