Konečně jsem po dlouhé době vypadl z Prahy!
Tentokrát jsme se s Haničkou vydali na dvoudenní trek do Litovelského Pomoraví. Poprvé jsem tedy naplánoval trek záměrně do nížiny, konkrétně Hornomoravského úvalu. Celá CHKO Litovelské Pomoraví je známá svými přírodními a původními lužnímy lesy, nás ovšem zajímalo jediné, a to náš jediný úsek anastomózního vodního toku - řeka Morava od Mohelnice po Olomouc.
Vyráželi jsme v sobotu ráno vlakem do Moravičan u Mohelnice. Už v Moravičanech jsme velice rychle pochopili, že 1. prosince, když venku padal sníh a teplota byla pod bodem mrazu, moc lidí stejný nápad nemělo. Několikrát jsme přecházeli Moravu, podél které byly stromy až nehezky porostlé jmelím. Došli jsme k Mladečskému krasu, kde jsme se napili z Řimické vyvěračky a rvali jsme to směr jih. Z Mladeče se jde do Litovle přes NPR Rapač, kde zkušený fyzický geograf uvidí v reliéfu spoustu bývalých koryt Moravy. V hanáckých Benátkách (Litovli) jsme měli v plánu se ubytovat v ubytovně SOŠ Litovel za poměrně rozumný peníz a degustovat místní hrdé pivo Litovel. Extrémní regionální hrdost je tam znát zřetelně. Jiné pivo než Litovel tam nekoupíte, a to se mi na tom městě líbilo nejvíc. Mimochodem jejich zlatavý mok chutnal skvěle! Za ten den jsme ušli za 4 hodiny 16,1 kilometru.
Neděle byla extrémní, nikoli ale regionální hrdostí, nýbrž poměrně solidní ledovkou, která byla od rána celý den všude po cestě. Cestou podél Moravy jsme párkrát sešli ze značené cesty, abychom obdivovali přírodního charakter řeky a také činnost bobrů, jejichž okusování stromů a tvorba nor je patrná podél řeky prakticky po celou cestu do Horky nad Moravou. Jediný problém na této cestě se nám naskytl, když jsme chtěli přejít koryto Odrážky. Most, který tam měl být, tam zkrátka nebyl. Potřebovali jsme plán Bé. Můj návrh přejít koryto po úzkém, padlém, ale poměrně stabilním kmenu stromu, byl Haničkou razatně zamítnut. Nicméně jsme to nějak obešli a přežili. Posledním dílčím cílem bylo se jít podívat na Kenický meandr, který se před šesti lety odškrtil a nyní se koryto vyjící zcela jiným způsobem než před protržením. Jako nadšený (kéžby budoucí :D) fluviální geomorfolog jsem si něco takového přeci nemohl nechat ujít. Když jsme došli do Horky, stopař ukazoval za celý den vzdálenost 18,5 kilometru za 4 hodiny 10 minut.
Celková nechozená vzdálenost 34,6 km za 8 h 10 min.
Ještě bych rád podotkl, že jsme během celého treku téměř nikoho nepotkali, což bude možná tím, že byl začátek prosince a ošklivý počasí, ale nejsem si jistej. :D
Takže jestli vás v krajině dokáží uchvátit vodní toky a ve městech kvalitní pivo, tak do Litovelského Pomoraví určitě vyražte!
Zdraví Kuboj :)
Comments